TAK TROCHU ÚVOD A DVA TIPY 1.

Před pár lety jeden známý řekl, že bych měla pracovat se ženami. Nebyla jsem si jistá, jestli je to ono. Byla jsem holka, co lezla přes ploty a po stromech a v sukni byste mě neviděli, jak je rok dlouhý. Kamarádila jsem hlavně s klukama. Ale to mě nezastavilo ve zkoumání života a vztahů kolem mě. A ten, který měl na mě největší vliv – a dopad, byl ten s mámou. A jsme u žen.Díky němu jsem mnoho let zkoumala vztahy opravdu do hloubky – jak fungují, co je vymezuje, utváří, co je ničí, jak o ně pečovat, aby kvetly…. jak komunikovat, jak žít v souladu se sebou, s partnerem, jak vychovávat své děti. Mnoho let vědomé práce.

Za ta léta jsem ale získala za kamarádky pár úžasných žen, kterých si vážím a mám je ráda a se vztahy jsem začala záhy pracovat. Ti báječní lidé kolem mě povzbuzují a podporují – jen já si nebyla dlouho úplně jistá. Mám dojem, že seberozvojový trh je dost přesycen. 

Jsou tři body, které mě ujistily, že bych to přinejmenším mohla zkusit. Můj výborný vztah s dcerami. Fakt, že jsem si po dlouhých letech s konečnou platností a ke své spokojenosti vyřeila téma „moje máma“. (A je to cítit!). Ta poslední pověstná kapka byla účast na konferenci Táni Havlíčkové OCTO CODES. Na OCTO CODES byl sál plný žen – bylo jich tam asi sedm set. A v té neskutečné náladě jsem na vlastní kůži cítila, že ony – tedy my – opravdu společně můžeme dokázat mnoho. A čím lépe se budeme znát, čím lépe si samy sobě budeme rozumět, čím více se budeme vzájemně respektovat a čím lépe budeme spolupracovat, tím rychleji se nám podaří uzdravit naše vztahy a také tuto krásnou planetu.

Možná se to zdá lehce utopistické, ale zkusit je to třeba. Proč ne?

Vztah matka a dcera je logický v ženských vztazích nejvýznamnější – navzájem se ovlivňují nejsilněji, nejvíce. I dalších okolních – přidružených – témat, které s tím souvisí, je opravdu mnoho, neboť téma matka a dítě/dcera je velké jako život sám.

Pro začátek dva malé tipy, jako jedny z možností toto téma trochu rozhýbat:

TIP 1

Tuhle jsem mámě půjčila knížku Táni Havlíčkové Móda a duše. Mámin komentář k jejímu stylu – romantický – byl, že všechno na ni rozhodně nesedí. Ano – máme svoji individualitu a jsme ovlivněni i bonusy (co to je, se dočtete v knize, stejně jako se dočtete o jinovém a jangovém rozdělení a jednotlivých typech). Máme sklony mít předsudky, generalizovat, posuzovat a zasekávat se v dogmatech. Kategorie jsou informační, sledují a vysvětlují aspekty a tendence naší osobnosti, se kterými lze dále pracovat. (To platí i o mnoha různých psychologických testech, astrologických výkladech apod.)

Pro ilustraci – ženu tady přirovnám k symbolu princezny. Je nutné si uvědomit, že každá jsme jiná. Jedna chce být princeznou kvůli šatům, druhá chce bydlet na hradě, třetí touží po zámeckých zahradách, další chce prince. Já bych si vybrala toho bílého koně (spíše bez prince).

Maminka, která nás souží svačinkami a obědem ve dvanáct, když nám stačí žmoulat rohlík, hlavně když nás nic neruší od čtení, bude pravděpodobně jinová žena a nechápe, že ta jangová dcera to má prostě nastaveno jinak a “potravu” čerpá z ticha a knihy. Obě to mají SPRÁVNĚ – jde prostě o  typ a vnitřní nastavení. 

Maminka, která dceru nutí běhat nebo lézt do kopců (jangová, sportovní), nechápe, že pro dceru je utrpení lítat na veřejnosti uřícená, upocená a neupravená (jinová, nejspíš elegantní). A pak se jedna na druhou zlobí. Naprosto zbytečně. Jedno malé aha a zjistí, že obě to mají…. správně.

Je nesmírně důležité pochopit a přijmout svůj druh JEDINEČNOSTi. Je to jeden z kroků, jak získat větší respekt/úctu k sobě a schopnost lépe vymezovat hranice, nacházet smysl života a radost ze zapojení se do něj. A samozřejmě, logicky, pokud si to opravdu prožijeme, mnohem lépe budeme zvládat jedinečnost a hranice ostatních a respektovat je.

Nechat se spláchnout předsudky a uniformitou je dnes tak jednoduché. Ani si nevšimneme, že se to děje/stalo.

Metoda OCTO CODES je jeden ze způsobů, jak zábavně a prakticky začít pracovat na sobě a hýbat se vztahy – k sobě samé i k ostatním – a potažmo se světem kolem nás.

Knížku najdete a více se dozvíte na www.tanahavlickova.cz. Tánina knížka je zábavná a hlavně velmi poučná. Plná zajímavých aha efektů.

TIP 2

Přesto, že mám k této knize drobné výhrady, ledacos mi napověděla. Druhý jednoduchý tip je kniha Pět jazyků lásky od Garyho Chapmana. Pomůže vám rozkódovat, jakým jazykem lásky mluvíte vy a jakým vaše máma (partner, děti). Když se máma zlobí, že ji nikdy nepomůžete, ale zdá se, že nevnímá, když ji pochválíte nebo obejmete, může to být tím, že pro ni je služba vyjádřením lásky, zatímco pro vás je vyjádřením lásky objetí.

Pamatuju si, jak si jedna moje kamarádka stěžovala, když se děti vrátily z výletu, že Pavlínka vždycky něco přinese – dáreček nebo jen kytičku, ale Petřička nic. Většinou se chce jen chvíli tulit. Maminka – asi taky dárečková jako malá Pavlínka – usoudila, že ji Petřička nemá tak ráda. Jenže Petřička není dárečková je jasně doteková – jazyk, kterému maminka ještě neporozuměla. Když to kamarádce došlo, úplně se změnila její energie směrem k malé Péti a malá se rozzářila blahem.

Je zbytečné se trápit, když stačí tak málo – jedno Aha!

Jazyky lásky jsou : slova ocenění, pozornost a blízkost, dary, skutky – péče a služba, jazyk doteků a fyzického kontaktu, blízkosti a něhy. Knihu najdete běžně v knihkupectvích

Malé praktické kroky vedou k posunům úhlu pohledu a ten může ve svém důsledku přinést i velké změny – možná zatím jen uvnitř – ale tam je to stejně nejdůležitější.

—————————————–

Jak ovlivňují předsudky, dogmata a generalizace můj vztah k sobě, můj vztah k matce? Případně k mému partnerovi, k mým dětem? Cítím svou jedinečnost? V čem je jedinečná moje matka? V čem jsem jedinečná já? Jak se to projevuje? Dokážu svou jedinečnost projevit? Kde? Jak? Jak v sobě cítím, když mi něco docvakne? Co se stane, když si řeknu “aha!”?

 

 

 

Tento článek je pouze informační v rámci seberozvíjení. Pokud máte fyzický či psychický problém vyhledejte prosím příslušnou odbornou pomoc.

hgshatner©2017

 

 

 

 

Publikováno v kategorii Nezařazenétrvalý odkaz na článek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *